České národní listy

Vlasovci, ukrajinští esesáci, banderovci

Nejdříve si řekněme, že proti Sovětskému svazu v době války vznikly dvě početné iniciativy. Byla to tzv. Ruská osvobozenecká armáda, jíž velel generál Vlasov. Jeho jednotky byly složené převážně z protikomunistických etnických Rusů. Vlasovci dělali též nábor v německých koncentračních táborech. Někteří sovětští zajatci, aby nezemřeli hlady či nebyli Němci ubiti k smrti, vstupovali k vlasovcům.  Bojovaly též i na německo-sovětské frontě na různých místech. Části jedné jejich divize se krátkodobě  zúčastnily boje proti Němcům v době Pražského povstání.

Na Ukrajině v r. 1943 vznikla SS divize Galizien (Haličská). Byla tvořena ukrajinskými dobrovolníky. V létě téhož roku byla nasazena na frontu, během několika dní jí sovětské armády zničily. 

Poté vznikla další ukrajinská SS divize, která byla vybudována ze zbytků divize Galizien a doplněna odvody z Ukrajinců, opět zejména ze západní Ukrajiny, jež   později se stala banderovským semeništěm.  Odtud se převážně rekrutovaly banderovské jednotky, které si vysloužily „slávu“ v bojích na Volyni, kde zavraždily 80 až  100  tisíc Poláků, Židů, Moskalů (tak označovali Rusy) a příslušníků jiných národnostních menšin. Poláci mluví o volyňské genocidě. My dodnes nevíme, kolik Čechů, žijících na Volyni, se stalo oběťmi banderovců. Když banderovské tlupy přecházely Slovenskem, střetly se s čs. ozbrojenými  jednotkami. Tekla krev, byli mrtví, na naší straně i slovenští vesničané, hořely jejich chalupy.

V současnosti na Ukrajině se užívají různé nacistické symboly, a to dokonce i v  některých vojenských jednotkách. Oslavuje se Š. Bandera, staví se pomníky dalším známým banderovcům. Téměř všude na Ukrajině je vidět trojzubec, znak banderovců.

Vyšla série známek s fotografiemi esesáků z divize Galizien. Kult banderovský převažuje nad esesáckým.

ČNL