České národní listy

Dr.Jiří Jaroš Nickelli ČSOL Brno I

Současný divok kolem pomníku maršála Koněva dostal navíc rozměr bludné debaty a bludného výkladu zákona na ČT 24 mezi JUDr. Filipem, předsedou KSČM, a moderátorem panem Takáčem. Celá debata byla zavádějící v tom smyslu, že tam vůbec nezazněla přesná citace zákona, nýbrž jen účelový mediální PAOBRAZ výkladu zákona, který je zcela lichý a zavádějící.

O co šlo? Účastnici se shodli na jediném, že pomník maršála Koněva není válečný hrob. To ovšem "objevili Ameriku". To ví každý zasvěcený znalec zákona a příslušník ministerstva obrany a legionářské obce. Ovšem zde pravda končí a počíná náboženství, jak to obrazně praví jistý právník z Brna. Je neuvěřitelné, že právník dr. Filip netrval na doslovném čtení zákona. Přišlo by se na zajímavou okolnost, která staví celý spor o Koněva do naprosto jiného světla, než doposud.

A tak to vezměme od Adama. 

Dne 1. července 2004 nabyl účinnosti Zákon č.122 o válečných hrobech a PIETNÍCH MÍSTECH a o změně zákona č.256/2001 Sb. o pohřebnictví. 

Tento zákon určuje, co je válečným hrobem a jak má být prováděna péče o tyto hroby. Pro účely tohoto zákona se válečným hrobem rozumí místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, nebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Válečným hrobem může být hrob jednotlivce, hrob hromadný nebo osárium, včetně náhrobků.

Dále se válečným hrobem rozumí i pietní místo, kterým může být pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti operaci nebo v důsledku válečného zajetí, v odboji.

Právě tato druhá definice pietního místa, symbolu  velitele válečných operací a padlých obětí vojenské události - což byl pravý a jediný záměr zřizovatelů, nikoli ideologie! - se vztahuje na sochu Koněva.A právě toto zamlčeli účastníci diskuze v ČT a toto zamlčuje i zavádějící, bludný výklad určitých osob z MO.

Socha maršála Koněva je socha velitele válečných obětí, padlých bojovníků II. světové války při osvobozování ČSR a Prahy. Je to KENOTAF nejen maršála, ale i jeho vojáků a to nejen živých, ale i padlých. "Zde soudruzi radní i ostatní interesenti udělali chybu!"

Koněv vedl vojáky nikoli na parádní přehlídku, ale byl aktivní velitel v boji, ve kterém padly stovky rudoarmějců, a paradoxně vzato snad i někteří příslušníci? tří stovek (?) renegátů wehrmachtu - vlasovců, kteří se ve správném okamžiku ocitli na správné straně. Koněv, jako aktivní velitel, byl ohrožen na životě a to, že přežil, absolutně není důvodem, aby symbol velitele bojovníků padlých při osvobozování Prahy, byl odstraněn na základě idiotenargumentu, že "na živého velitele padlých" se zákon nevztahuje. Koněv v tomto smyslu je symbol bojovníků II. světové války proti agresoru fašismu -a současně symbol všech padlých, rudoarmějců,  Rumunů, i těch nebohých pár vlasovců!

Dokonce ze samotné Prahy můžeme uvést příklad z druhé strany, ze strany západního odboje RAF. Je to lev na Klárově, symbol  našich padlých letců britské fronty, který se snažili rovněž jistí neandertálové odstranit. Nezdařilo se, právě po upozornění pana ministra kultury na zákon o válečných hrobech a pietních místech. A pro lva toto platí a pro velitele padlých to neplatí? "Dvě nohy (maršála) špatné, čtyři nohy (lva)  dobré??" Nebo jinak:  Odstraňovala by se takto socha generála Pattona?? Zajisté nikoli. 

Avšak to jsme postoupili od výkladu zákona k výkladu morálnímu.

Celé toto šaškodrama, urážející v první řadě pozůstalé maršála Koněva v Ruské federaci a urážející celou Ruskou federaci, uráží i vlastence Česka, především pozůstalé po bojovnících a obětech fašismu. Vůbec se nedivím vnučce pana maršála Koněva, že po všech urážkách, kterých se dostalo od místních neandertálců soše, chce převézt sochu do Ruska.

Kdyby se toto dálo v době husitské, čekala by radní Prahy 6 určitě defenestrace. A to nejen vyhazov, ale i píky, sudlice a jiné válečné nářadí té doby, byly drsné mravy středověku. Co dodat nakonec ? Snad jen to, že bludný výklad od jistých míst na MO jsem dopředu čekal. Co jsem však nečekal, bylo podle mne naprosté selhání výkladu pana předsedy Filipa, který nejenže kývl na bludy MO a moderátora o zákonu č.122/2004 Sb., ale přešel jakoby se nechumelilo na mezistátní smlouvu o ochraně památníků osvobození u nás s Ruskou federaci, kde ovšem opět narážel na tentýž bludný výklad a totálně zde uvízl. Tomu se říká výklad v kruhu. Nevím, jaký dojem to vyvolalo v ostatních vnímatelích této debaty, ale já bych si po takovém výkonu, pana JUDr. Filipa ve vlastních kauzách za právníka patrně nevybral. To je můj osobní dojem vyvolaný danou debatou...Nejsem právník a můj pohled je pohled dokumentátora a historika. Ale taková debata o maršálu Koněvovi podle mne šla "mimo mísu" perimetru posuzování pomníku maršála. A nyní něco historického.

Jen se těším, až zas někdo instaluje nějaký nový pomník Radetzkyho, nikoli Radeckého, renegáta Čechů,a krvavého italobijce, který nechal popravit za italského povstání 1848 na šest tisíc civilistů Italů,kteří se neprovinili ničím jiným než touhou po svobodě od uzurpátorské rakouské monarchie? Také tam budou dávat nápisy "Krvavý Radetzky, zněmčelý italovrah!" ?? A my budeme psát na italskou ambasádu, ať protestuje proti instalaci italovraha, jenž patří oslavovat do Rakous k Habsburkům a ne k nám?

Každý národ a stát by si měl své hrdiny a své vrahy třídit sám. Ale neměl by tím urážet ani sám sebe, ani druhé země. Koněv byl u nás hrdina, velitel padlých osvoboditelů. Jeho jiné osudy přenechme hodnotit jinde.

Zdroje: 

Zákon č.122/2004 Sb. O válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č.256/2001 Sb. o pohřebnictví.

Brynych M., Péče o válečné hroby a vojenská pietní místa v České republice, Journal 2005,

Zpravodaj č.2 Československá obec legionářská, str.52.