Žatec mezi válkami 5 - PhDr. Pavel Macháček
Žatec mezi válkami 5 - PhDr. Pavel Macháček
Mnichovem začala politicky pro Československo druhá světová válka.
Hitler potřeboval odstranit Beneše, který se stal symbolem protinacistické politiky. Prezident abdikoval 5.10.1938 a odjel do Sezimova Ústí. Důvodů k odchodu z vlasti měl mnoho. Tím vnějším byl požadavek Hitlera, aby opustil zemi. Stalo se to 22.10.1938, kdy odletěl s manželkou do Londýna. Ještě před tím v poradách s politickými přáteli sdělil, že je přesvědčen, že 2. světová válka začne do roka, proto musíme připravit všestranný odboj doma a do emigrace musí odejít všichni ohrožení politikové i vojáci.
Později napsal v Londýně stať, zveřejněnou v jeho "Úvahách o slovanství" na str. 179: "Izolovaná válka naše a SSSR proti Německu v r. 1938...Především bychom byli bývali ihned od počátku až do konce zůstali proti Německu se Sovětským svazem sami...byl jsem přesvědčen, že v takovém případě by západ už do války nevstoupil, ať se děje cokoliv...byla by to" válka mezi nacismem a komunismem". Obával jsem se dokonce, že by v takovém případě západní Evropa buď přímo nebo nepřímo nakonec pomáhala Německu proti nám a SSSR...tak se mi to jevilo ještě na počátku roku 1940". Tento citát vysvětluje vše!
Z pohraničí uprchlo po Mnichovu do vnitrozemí 170 000 osob: 80 % Češi, 11 % Židi, 9 % Němci. Většina tam nechala všechen svůj majetek - celkem v hodnotě 3 miliardy korun.
Žatečtí samozřejmě mnichovskou dohodu nadšeně uvítali a přijali s jásotem německou armádu při obsazení města 9.10.1938. Květinami přivítali K.H.Franka. Starosta nadšeně řečnil: "Žatec je německý. Konrád Henlein nám připravil toto štěstí. A my mu za to z hloubi duše děkujeme...Hrdě se hlásíme k německé říši a k našemu vůdci Adolfu Hitlerovi." Nadšení nebralo konce!
Žatečtí muži začali dobrovolně vstupovat do Wehrmachtu, do SA a SS. V prvním půlroce navštívil město Konrad Henlein, říšský ministr vnitra Wilhelm Frick, Hitlerúv náměstek Rudolf Hess, říšský vedoucí Hitlerjugend Baldur von Schirach, hlavní ideolog NSDAP a později ministr pro obsazená území Alfred Rosenberg a další.
V Žatci v r. 1930 žilo 3 156 Čechů. Po Mnichovu v květnu 1939 jejich počet poklesl na 250 a do r. 1940 se snížil na 200. Z města odešlo 93 % Čechů.
Velitel 4. armádní skupiny v Karlových Varech generál von Reichenau vydal 13.10.1938 varování proti zneužívání situace k osobní mstě. Jako důkaz věrnosti k říši se totiž mezi Němci rozšířilo udavačství, korupce a špiclování. Už počátkem prosince 1938 byli žatečtí Češi vyháněni ze svých zemědělských usedlostí, které získali ve 20. létech z pozemkové reformy.
České obyvatelstvo bylo bezmocné a bezradné před nenávistí dosud slušných sousedů. Za pomoci československého vojska odjížděl denně vlak se 40 vagóny naloženými majetkem uprchlíků. To ovšem nestačilo, většina Čechů musela uprchnout bez této pomoci, jak uvádějí ve svých vzpomínkách m.j. i pamětníci v Žatci: "Jsem jednou z těch, kteří byli v r. 1938 vyhnáni Němci ze svého rodiště i bydliště v Žatci. Také můj otec se narodil v pohraničí. V r. 1938 mi bylo teprve 10 let a tak se na vše velmi dobře pamatuji.
Vzpomínám i na to, jak ještě v předškolním věku bylo jedno, kdo je Čech a kdo Němec. Nebyly žádné vyhrocené rozdíly. Až později, když nastoupil v Německu k moci Hitler a začala fungovat nacistická propaganda, ať rozhlasem či "spanilými jízdami" po českém pohraničí nacistickými propagandisty v čele s Henleinem, nastalo názorové dělení obyvatel a později i napadání českých dětí německou mládeží. Hlavně organizovanou mládeží - turnery v hnědých košilích, v krátkých kalhotách a bílých podkolenkách. Když např. při oslavách šel někdo v českém kroji, byl fyzicky napadán. Také při českém odpoledním představení Fidlovačky vnikli turneři do hlediště a napadli české děti.
